Úspory energie hýbou světem. Jak by také ne, když ceny paliv i elektřiny rok od roku stoupají! Frekventovaným pojmem se i mezi laickou veřejností stal pojem tepelné ztráty domu. O co jde? A jak tepelné ztráty domu spočítat?

Tepelná ztráta domu zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolik se stěnami, okny a dalšími „škvírami“ ztratí tepla za určitý časový úsek. Jinak řečeno – jak velké množství tepla potřebujeme, abychom dům vytopily na normou předepsanou teplotu.

Průkaz na tepelné ztráty domu

V současné době je již povinností, aby měla každá novostavba tzv. Průkaz energetické náročnosti domu. Představit si ho můžete podobně jako „energetický štítek na ledničce“ , který ukazuje spotřebu elektřiny. Nařízení vychází z evropské normy 2002/91/ES.

Průkaz energetické náročnosti budov má zájemci o koupi napovědět, jak moc energeticky náročný objekt bude, kolik energie na vytápění spotřebuje, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout. U novostaveb (postavených od počátku roku 2009) už proto není nutné nechávat si individuálně spočítat tepelné ztráty domu.

Na „energetickém štítku budov“ najdete třídu energetické náročnosti vyjádřenou písmenem A – G plus slovní vyjádření. A – mimořádně úsporná, B – úsporná, C – vyhovující, D – nevyhovující atd. Každý rozumný investor si samozřejmě rozmyslí, zda bude kupovat budovu označenou jako „nevyhovující“.

Jak vypočítat tepelné ztráty domu?

Výpočet tepelných ztrát domu není náročný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zvládnete ho i vy. Je třeba si pamatovat, že tepelné ztráty postupem jsou přímo úměrné tepelným vlastnostem konstrukce, což vyjadřuje vzoreček:

Qp = U*A*(tin-tout)

  • Qp – množství tepla procházející konstrukcí za jednu vteřinu (jednotkou je W)
  • U – součinitel prostupu tepla – jde o hodnotu vyjadřující tepelné vlastnosti konstrukce v konkrétních podmínkách (jednotkou je W/(m2*K). Kde najít U? Zavítejte na stránky výrobce konkrétního materiálu – určitě zde hodnotu U najdete.
  • A – plocha konstrukce (jednotkou je m2)
  • Tin-tout – vyjadřuje tzv. venkovní výpočtovou teplotu, kterou odečteme od teploty, jež máme v domě – například pro Prahu je „tout“ -12°C a v domě máme 22°C – pak 12 odečteme od 22 a dosadíme do vzorečku.

Až si změříte plochu konstrukce, hodnotu součinitele prostupu tepla a teploty uvnitř a vně domu, stačí je jen dosadit do vzorečku a vypočítat tepelnou ztrátu domu.